Izoflavony
Izoflavony jsou látky charakteristické pro vikvovité rostliny. V původním rostlinném organismu mají obrannou funkci - chrání rostlinu před nežádoucími vnějšími vlivy (bakterie, houbové choroby) - a funkci komunikační - zprostředkují informace s mikrobiálními symbionty.
V různých množstvích jsou obsaženy ve všech částech rostlin – plod, list, kořen i stonek.
Nejbohatším zdrojem izoflavonů je sója luštinatá (3 – 70 mg/100 ml). Ta obsahuje tři hlavní izoflavonové fytoestrogeny: daidzein, genistein a glycitein. O něco nižší, avšak nezanedbatelné koncentrace izoflavonů byly zjištěny v červeném jeteli – pro něj jsou typické formononentin a biochanin A. Dalšími zdroji izoflavonů jsou také hrách, fazole, boby rodu Vigna (fazole mungo), vojtěška, cizrna, čočka a žito. O několik řádů nižší koncentrace byly naměřeny ve slunečnici, tykvi, brokolici a v žampionech. Objevují se též v pivě a bourbonu, nově byly nalezeny i v rybízu a dalším drobném ovoci. Obsah izoflavonů v jednotlivých rostlinách je závislý na řadě faktorů. Kromě druhu a odrůdy hrají roli i klimatické podmínky, ve kterých rostlina vyrůstala. Stejně tak má vliv přítomnost patogenů5) a symbiontů. Záleží též na stáří rostliny – obecně platí, že nezralá semena mívají nižší obsah izoflavonů než semena zralá, klíčící semena mají vyšší obsah izoflavonů než klidová.